Černý trh se zvířaty

 

Je potvrzeno, že lov zvířat je v současné době vedle ztráty životního prostředí druhou nejzávažnější příčinou ohrožení divokých zvířat. V dávné historii lidé lovili zvířata převážně za účelem obživy, avšak v současné době se cíle tohoto lovu radikálně změnily. Současní lovci chytají zvířata jako výhodný zdroj obživy, za účelem jejich prodeje jako domácích „mazlíčků“, dále pro účely tradiční medicíny, magie, náboženství nebo k prodeji částí jejich těl pro dekorativní účely, apod. Tímto se otevírá nová kapitola, kterou je problematika ilegálního obchodu s volně žijícími zvířaty. Lov se stal velkým problémem pro divoké populace živočichů, protože vysoká hustota zalidnění a obecně velký rozvoj infrastruktury usnadnily pytlákům přístup do vzdálených lesních oblastí, a vznikl tak hojně zásobený a po celém světě rozšířený černý trh se zvířaty. Ten již vyhubil několik druhů zvířat a jiné dostal na pokraj vymření. Kromě ohrožení lovených druhů živočichů vyhubením má tento lov také podstatný ekologický dopad, a to zejména z důvodu velmi pomalé „rekonvalescence“ vegetace. Lovci totiž při odchytu upřednostňují velké druhy obratlovců, kteří v přírodě plní funkci rozšiřovačů semen.

Trh s divokými zvířaty Jatinegara, Jakarta (Zdroj: Příbrský, 2013)

Trh s divokými zvířaty Jatinegara, Jakarta (Zdroj: Příbrský, 2013)


Velká část lovu v Asii (ale i jinde ve světě) probíhá na bázi ilegality a aplikace právní ochrany je obecně slabá. Přesto některé příklady úspěšného vynucení a zavedení zákonů do praxe ukazují, že lovecký vliv může být skvěle redukován tam, kde je dostatečná politická vůle. Hned několik předních ochránců přírody jako Dr. Jane Goodall, DBE, Dr. Chris R. Shepherd a další uvádějí, že ukončení obchodu s živými divokými zvířaty a částmi jejich těl by mělo mít největší regionální ochranářskou prioritu, protože lov je potencionálně snadněji kontrolovatelný než většina ostatních ochranářských problémů asijských tropických lesů.

Absence rehabilitačního zařízení pro zabavené outloně často vede k tomu, že vymáhací agentury outloně nezabavují vůbec (Zdroj: Příbrský, 2013)

Absence rehabilitačního zařízení pro zabavené outloně často vede k tomu, že vymáhací agentury outloně nezabavují vůbec (Zdroj: Příbrský, 2013)


Přestože jsou outloni ohrožený druh a jsou chráněni národním i mezinárodním zákonem, jsou jeden z nejvíce obchodovaných druhů savců v Indonésii vůbec - převážně na chov jako domácí „mazlíčci“. Ilegální obchod je pro přežití divokých populací outloňů vůbec největší hrozba. Tisíce outloňů jsou loveny z volné přírody a prodávány v ulicích na zvířecích trzích. Outloni jsou převáženi v hrozných podmínkách, v přeplněných a špatně ventilovaných přepravkách. Následkem stresu umírá při přepravě 30-90 % jedinců. Živí jedinci jsou často nalezeni vedle mrtvých těl ostatních. Těm, co přežijí, navíc často obchodníci vytrhají nebo uštípnou zuby nůžkami na nehty či na dráty nebo kleštěmi, a to bez jakéhokoliv umrtvení. Obchodníci to dělají proto, aby outloni nemohli pokousat své nové majitele a stali se manipulovatelnějšími a „vhodnějšími“ mazlíčky. Tato neuvěřitelně bolestivá procedura je často příčinou infekcí či dokonce smrti z důvodu vykrvácení.

Outloni váhaví jsou skrýváni před zraky veřejnosti. Obchodníci jsou si vědomi, že jejich prodejem porušují zákon. Ulice Jalan Bintang, Medan (Zdroj: Příbrský, 2013)

Outloni váhaví jsou skrýváni před zraky veřejnosti. Obchodníci jsou si vědomi, že jejich prodejem porušují zákon. Ulice Jalan Bintang, Medan (Zdroj: Příbrský, 2013)


S rozvojem technologií a rozšířením internetu se v posledních letech pro divoké outloně objevila další zásadní hrozba. Jsou jí videa na serveru youtube.com i jinde na internetu, kde jsou „ochočení“ outloni vystavováni jako „roztomilí“ mazlíčci, kteří se nechávají lechtat nebo pojídají rýžové kuličky. Bez porozumění chování a fyziologii outloňů je jednoduché se domnívat, že si tito outloni lechtání a pojídání rýže užívají. Bohužel to tak nemůže být hned z několika důvodů. Všechny tyto důvody naleznete zde na odkazu kampaně „I Am Not Your Toy!“ („Nejsem tvoje hračka!“).

Kresba členky skupiny ABUN podporující kampaň "I Am Not Your Toy!" (Zdroj: Marion Schön, 2016)

Kresba členky skupiny ABUN podporující kampaň "I Am Not Your Toy!" (Zdroj: Marion Schön, 2016)


Právě kvůli tomuto rozšíření černého trhu se zvířaty vznikl The Kukang Rescue Program. Jeho posláním je minimalizace výskytu outloňů na zvířecích trzích a zabránění každodennímu fyzickému i psychickému utrpení těchto zvířat.